Víkend snů na svazovce
Rybařině se věnuji už od svých dětských let, kdy jsem jezdil s taťkou na ryby a jako asi spousta z vás, do vody jsem prvně nahazoval kousek větvičky uvázaný na silonu a dlouhém proutku. Posledních pár let jsem se věnoval ale spíše muškaření, kaprařině jen tak okrajově. Vzhledem k dost razantnímu úbytku pěkných ryb v našich řekách nebo aspoň v řekách v mém okolí, rozhodl jsem se ke konci loňské sezóny, že přesedlám plně na kaprařinu. A po nedávném zážitku ze svazovky jsem za to neskutečně rád.
Začalo to jako spontánní akce a skončilo to víkendem, na který jen tak nezapomeneme.
Klidně si spím a sním své vlhké rybářské sny, když v tom mě v nekřesťanskou hodinu začal zvonit telefon na jehož druhém konci byl největší borec a žijící legenda Lukáš "Poly" Poláček :-D Hned vychrlil, že počasí na víkend bude suprové a podařilo se mu dostat na poslední chvíli dovolenou. Šlo se tomu snad bránit? Nešlo! Po noční letím domu rychlostí světla, bleskurychle házím věci do auta nedbaje zasedacího pořádku a letím s větrem o závod k Lukášovi, kde moje věci přesypeme do jeho dodávky, dveře dovíráme už skoro za jízdy – jedeeeem. Štěstí nám přálo a naše vytoužené místo bylo volné, takže z auta vyskakujeme skoro ještě s bezpečnostním pásem přes hruď a už se sápeme po prutech. Když není prut ve vodě, ryba se nechytne, to je přece jasné. Každý jsme zvolili jinou příchuť od H2O Baits s tím, že takhle aspoň rychleji zjistíme, na co mají ryby chuť. Rychlostí blesku instalujeme švestku/chobotnici, červivou hrušku a oliheň/chilli, vše pekelně nadipované. Motor na člunu jel na plné obrátky, jen aby bylo co nejdřív zavezeno a zakrmeno. Až potom jsme položili základní kámen našeho přechodného bydliště. První záběr přišel vcelku brzy a vyloupl se z něho krásný kapří dorostenec, kterému zachutnala kombinace švestka/chobotnice a plovka červivá hruška od H2O Baits. Blížil se konec povolené doby lovu a přišla krásná jízda Lukášovi. Byl z toho nádherný noční souboj za svitu čelovek a měsíce na jehož konci byl Lukášův nový svazový osobák o hodnotě 13,83 kg a 88 cm, který se zakousl do boilies oliheň/chilli. Byl to úžasný start výpravy.
Další den jsme celí natěšení vyrazili do boje hned ve čtyři hodiny ráno. Žádná únava a podobné neduhy, když má člověk vstávat do práce se nekonaly. Lehce před pátou hodinou bylo hotovo a přišlo čekání. To netrvalo dlouho a kolem sedmé hodiny ranní se pípák rozřinčel tentokrát mě. Po krásném souboji se do podběráku podíval i můj nový svazový osobáček o hodnotě 10,6 kg a opět zaperlilo boilies oliheň/chilli od H2O Baits.
Radost neznala mezí, byli jsme s Lukášem oba v sedmém nebi, ale co mělo přijít později jsme nečekali ani v těch nejvlhčích rybářských snech. Lehce po obědě přijel rozšířit naše řady kamarád Tomáš a přijel právě včas. V cca. 15 hodin pípl signalizátor, běžel jsem tedy k němu. Nepřišla žádná šílená jízda přes brzdu, spíš lehčí potahování, následovalo lehké přiseknutí a přišel souboj. Ten zvuk signalizátoru mi zní dodneška v uších jako rajská hudba. Co bude na konci jsem neměl tušení, ryba se držela hodně u dna, moc se nebránila, spíš se nechala jen laxně přitahovat. To se změnilo až cca. 20 metrů od břehu, kde začal souboj. Nebudu tu házet nějaké časy, opravdu nevím, jak dlouho to trvalo, ale bylo to super. Srdce bušilo, ruce se potily, davy pomyslných fanoušků šílely a nervozita sílila. Začal jsem tušit, že to asi nebude žádný násaďák a hlavou se mi honily tragické scénáře, co kdyby ta rybka spadla. Jakmile se ale v podběráku objevil onen kapr, spadla mi čelist, srdce poskočilo a dech se zastavil. Tohle jsem nečekal ani v těch nejvíc nejoptimističtějších snech. Když jsem ho přenášel do podložky, málem mi vyhřezla kýla a když ho Lukáš zavěsil na váhu, propukla nezřízená radost. Ručička digitální váhy se zastavila na hodnotě 15,37 kg a metr ukázal 92 cm.
O tom, že následovalo focení, filmování a tyhle blbinky, které k dnešnímu rybaření také patří, asi ani nemusím psát. A jak je u nás v týmu zvykem, osobáček se musí oslavit a tak mě i rybku čekala pořádná sprška.
Před vypuštěním cvalíka zpět do vody proběhla samozřejmě dezinfekce ranky po háčku, pusa na čelíčko a srdceryvné loučení.
Aby toho nebylo málo, povedlo se nám do konce výpravy udělat dvakrát i doubla a dostat na podložku v jedné chvíli dva kapry.
Kdykoliv jsem od sportovců slyšel po nějakém úspěchu hlášku: “Teď si ještě neuvědomuji, čeho jsem dosáhl.”, přišlo mi to jako strašný blábol. Tahle ryba tohle mé smýšlení ale razantně změnila… Až když jsem jí pustil a trošku se uklidnil, zjistil jsem, že stojím jen tak na břehu, zírám na vodu a začínám si uvědomovat, co se stalo a hlavně to, co tohle pro mě znamenalo a do budoucna znamená - kaprařina mě popadla pevně za límec a pěkně mě zaháčkovala.
Byl to prostě úžasný víkend se Snipers Carp Teamem a H2O Baits. Boilies ze řady HARD Spice – oliheň/chilli nezklamalo, stala se z něho jasná TOPovka a zbraň číslo jedna.
Za Snipers Carp Team Jiří "PropertYcz" Krejčí